Jak programování pomáhá dětem přemýšlet 

Programování není jen o technologiích, ale především o rozvoji myšlení. Děti se díky němu učí logice, trpělivosti, rozvoji myšlení a kreativitě. Jak konkrétně programování ovlivňuje dětský způsob uvažování? 

V dnešní době jsou technologie běžnou součástí úplně každého člověka, i dětí. Proto se programování dostává i do škol a kroužků. Jenže jeho cíl není vychovávat budoucí programátory, ale především rozvíjet způsob přemýšlení dětí a jejich schopnost řešit problémy. Díky programování se děti učí uvažovat logicky, plánovat jednotlivé kroky a hledat řešení, která nejsou vždy na první pohled jasná. Při programování, jak začátečnickém, tak pokročilém, je nutné postupovat systematicky a přesně. Pokud se ale objeví chyba, musí ji najít a opravit, což podporuje trpělivost a schopnost nevzdávat se, když se jim něco nepovede hned napoprvé.  

Já učím kroužky programování ve věku 7–12 let a je vidět, jak se především u mladších dětí postupem kurzu mění jejich pohled na to, jak řešit chyby. Otázka, co mají změnit, aby jim vše fungovalo, se změnila na to, proč, když něco změníme, tak to začne fungovat. Často totiž neexistuje pouze jedno správné řešení a děti musí zkoušet různé postupy, porovnávat je a vybrat ten nejvhodnější. Tím se učí přemýšlet kreativně a hledat nové cesty, což je dovednost využitelná i v jiných předmětech, jak ukazuje i studie ScienceDirect, která shrnuje empirický výzkum o výuce programování u dětí ve věku 3–8 let a ukazuje, že raná výuka programování podporuje rozvoj výpočetního myšlení, kreativity a učení v oblasti STEM, přičemž autoři zdůrazňují potřebu kvalitních integrovaných kurikul a systematického vzdělávání učitelů.  

Důležitou součástí programování je také to, jak s chybou pracovat a jak zachovat klidnou hlavu. Každému programátorovi jakéhokoliv věku se stalo, že má problém, u kterého nevidí žádné řešení. Děti se díky tomu učí přijímat neúspěch. Tento přístup může pozitivně ovlivnit i jejich přístup k učení obecně. Například děti ze starších skupin už řeší opravdu složité úlohy a následně pak i chyby, ke kterým přijdou. Musím říct, že mají opravdu velikou trpělivost a primárně se problémy snaží řešit samostatně, a když si opravdu neví rady a vyzkoušely každou možnost, začínají diskutovat problém i s ostatními.  

A celkově, i když se programování může zdát jako čistě technická činnost, podporuje také kreativitu. Děti vytvářejí vlastní hry, animace, jednoduché aplikace a spoustu dalšího podle jejich zájmů a talentu. Učí se tak spojovat logické myšlení s fantazií a vlastními nápady. Když tedy tvoříme hru podle vzoru, děti si do ní přidávají jiné postavičky, pozadí, anebo třeba i názvy funkcí, proměnných a spoustu dalšího, a ve výsledku, i když jsme všichni tvořili stejnou hru, každá vypadá úplně jinak.  

Vychází nám tedy, že programování má pro děti spoustu přínosů. Pomáhá jim rozvíjet logické a kreativní myšlení, učí je řešit problémy, pracovat s chybami a nevzdávat se. Tyto dovednosti jsou důležité nejen ve škole, ale i v dalším životě, a proto má výuka základů programování u dětí smysl. 

odkaz na studii zde