Přespolní běžec uběhne tři kilometry za dvacet minut. Maturant vyběhne schody z šatny do sálu pětkrát, vzdálenost mezi barem a stolem, u kterého usadil rodinu, šestkrát, zatancuje si na tři krát pět minut a jednou se projde přes celý taneční parket. Kdo spálí více kalorií? Tato otázka je sice řečnická, přirovnáním k přespolnímu běhu ale naznačuje, že fyzický výkon maturanta na maturitním plese je obdivuhodný tak, že i čtenář, který nikdy maturantem na maturitním plese nebyl, tuto skutečnost musí nahlédnout.   

Na naší škole se nachází jedna tajemná učebna. Do letošního roku byla jen zřídka kdy přístupná studentům, a proto spousta z nich stále ještě nemá o její existenci žádné tušení. Tato tajemná učebna se nachází na konci světlé chodby v druhém patře, a není jí žádná jiná učebna než učebna 218.  

Ve středu 2. dubna 2025 se na Gymnáziu profesora Jana Patočky konalo krajské kolo Dějepisné soutěže gymnázií ČR a SR, kterého se mimo jiné účastnili i zástupci naší školy. Letošním tématem byly události 20. století mimo Evropu. Převážně šlo o dění v USA, díle o vietnamskou a korejskou válku, částečně také o Kubu a Jižní Ameriku, otázky týkající se kultury, sportu a mnohé další. Ve spojitosti s touto soutěží a v rámci zachování tématu bych se ale ráda rozepsala o události, která se sice odehrála ve 20. století mimo Evropu, přesto však šlo o záležitost veskrze evropskou.

Když se ve škole učíme o příčinách první světové války a militarizační nálady v Evropě zaznívá převážně jedno: lidé zapomínají. V roce 1914 byly s trochou nadsázky posledním velký konfliktem v Evropě Napoleonské války z let 1803–1815. Tedy, nikdo si ve skutečnosti nedokázal představit co to válka vlastně je. Ale i lidé dnešní zapomínají a není ojedinělou praxí, že slyšíme, jak si někteří přejí navrácení minulého režimu, a to jak lidé mladí tak lidé, kteří totalitu sami zažili. Řešení tohoto problému leží převážně na vzdělávacím systému, protože, jak bylo zjištěno, nejlepší prevencí náchylnosti k dezinformacím je vzdělání v daném tématu.

Přemýšleli jste někdy o učitelích jako o běžných lidech, kteří mají i život mimo školu? Co takový učitel asi tak může dělat mimo školní budovu? Připravovat písemky, opravovat písemky, zadávat samostudium, známkovat samostudium – představa běžného žáka. Pravdou ovšem je, že naši učitelé znají mnohem více než jen své předměty a mnoho z nich si pro nás připravilo přednášky o tématech, která dobře znají, zajímají je a těší. Pojďme se spolu podívat na to jak 19. března probíhal Den inspirace na SSPŠ.