SMART PRAHA ROKU 2035 PŘIJDE NA STAMILIARDY

ŘÍKÁ MICHAL POSTRÁNECKÝ

Technologie

23.04.2018

„Město dnes chápeme jako fyzickou strukturu, ve které žijeme. V roce 2035, což je pro nás docela daleko v kontextu rychlosti, s jakou se technologie vyvíjejí, se velká část obchodu, služeb a našich potřeb přenese do paralelního virtuálního světa nad touto fyzickou realitou. Dění v jednom světe, bude stále více ovlivňovat existenci v tom druhém,“ uvádí architekt Postránecký.

Ing. arch. Michal POSTRÁNECKÝ je český architekt a urbanista. Vede pražské Centrum Města Budoucnosti v rámci Oddělení inteligentních systémů CIIRC. Ve spolupráci s OICT se podílí na přípravě Virtuálního Modelu Prahy. Je zakladatelem SynopCity.com, globální platformy orientované na sdílení informací, znalostí a zkušeností, se zaměřením na koncept Smart Cities.

Jeho portfolio obsahuje práce v České republice i v USA, kde žije a působí od roku 2000. Byl hlavním designerem Planet Hollywood Westgate v Las Vegas, 52 podlažního hotelu a timeshare v investiční hodnotě 1 mld. dolarů. Mezi jeho dalšími významnými realizacemi jsou Vegas Tower, Kings Court Resort Lanaii, Lake Havasu Apartment Resort, či koncept experimentální rehabilitační kliniky s prvky chytré robotiky a telerobotiky pro Nadaci Regi Base.

Orientuje se na urbanisticko-architektonické eco-friendly a „smart” projekty, regeneraci stávajících osídlení a navrhování nových městských struktur za pomoci chytrých technologií a užití vizuálně augmentovaného digitálního informačního prostředí. Je autorem řady odborných článků na téma smart cities a spojené problematiky. Společně s profesorem Miroslavem Svítkem a kolektivem dalších kolegů je autorem knihy „Město Budoucnosti“. V Praze založil a vede architektonické studio GEN61.

 

 

Váš životopis se čte jako uskutečněný „americký sen“. Jaké to bylo na začátku?         
Já jsem ve Spojených státech začínal úplně od nuly. Přijel jsem do Las Vegas „na blint“ s tím, že přeci po dvaceti letech praxe bude jednoduché práci sehnat. Ale bylo trochu jinak. Za prvé jsem „zapomněl“, že neumím ani slovo anglicky. Tedy těch pár slovíček, které jsem znal, rozhodně nestačilo. To byla ta největší překážka. Za druhé je tam zcela odlišný přístup k žadateli o práci. Musel jsem si zvyknout, že abych se vůbec dostal k někomu kompetentnímu, je třeba překonat nejdřív paní na recepci… A to mi trvalo skoro rok. Pro ně, i proto, že jsem neuměl pořádně anglicky, moje znalosti nic neznamenaly. Vše bylo zcela jiné, než na co jsem byl do té doby zvyklý. Představte si, že máte přečíst Bibli, která je ale napsaná v čínštině. Příběh v základech znáte, ale to je tak všechno.

A to vás neodradilo? Neříkal jste si, mám to vůbec zapotřebí?  

Ne. Nepochyboval jsem ani na chvíli. I přesto, že první pracovní nabídka byla taková, že mi mohou zaplatit až za šest měsíců, protože zrovna teď nemají kvótu na cizince. To jsem si ale řekl, že bych ty peníze nemusel vidět nikdy. Takže to jsem si vzal papírovou krabici, přesně takovou, jakou jsem do té doby vídal jen ve filmech, dal jsem do ní tři tužky, blok a šel jsem. To bylo moje první zaměstnaní v USA.

Jak jste se uchytil?   
Pochopil jsem, že musím být pokorný. Začít od píky, doslova od vaření kávy, abych pochopil, jak vše v té projekční kanceláři funguje. A po dvou letech jsem dostal nabídku na partnerství, kterou jsem ale odmítl.

Proč? 
Tenkrát ekonomika ve Spojených státech rostla strašně rychle. Viděl jsem daleko větší možnosti, než nabízela tato kancelář. Můj sen byl dělat něco velkého, proto jsem přece do Ameriky přišel. A v tomto směru je to skutečně země neskutečných možností. Odmítl jsem také proto, že už jsem poznal město, vnitřní vztahy a urbanistické vazby. Už jsem za ty dva roky pracoval na několika různých projektech a pochopil jsem pravidla. Když nemáte nic jste dravější než, ten, co má všechno.

Jestli jsem si četl ve vašich předchozích rozhovorech správně, tak jsem pravidelně projížděl Las Vegas, abyste pochopil správně jeho zákonitosti.
…mě také pomohlo, že jsem ještě po své práci pomáhal v jedné dobročinné organizaci zaměřené na pomoc původním obyvatelům, Indiánům. To mi umožnilo proniknout do místní komunity. Stalo se, že už po roce jsem se setkal s tehdy legendárním starostou města, Oskarem Goodmanem. Na to mi řekl můj bratr: „Ty vole, já jsem tady tak dlouho a ty sotva přijedeš, už si chodíš za panem starostou?“

…to je, jako by tam na Vás skutečně čekali?         
Ne, to rozhodně ne. Ale musíte tomu jít naproti. Já to říkám i svým dětem, že člověk musí něco předvést, musíte se zapojit do společnosti. To jsem ale odbočil. Jak jsem řekl, partnerství jsem odmítl a založil jsem firmu vlastní. Nakoupil jsem počítače, dům… A v ten okamžik přišla nabídka projekční kanceláře Morris Architects a investora Davida A. Siegla, zda se nechci podílet jako hlavní designér na stavbě Planet Hollywood Westgate. To jsem přijal.


Jak hodnotíte tuto stavbu s odstupem let?

Super! Barák je to dobrý, to je jasné… Tím projektem jsem žil. Byl jsem s ním velmi vnitřně spojený. Co jsem se ale právě díky této realizaci naučil, je umět se od „věci“, kterou se tak dlouho zabýváte, odpoutat. Kamarád mi řekl, ať si to tak neberu, že ta stavba není moje, jen ji kreslím. A pomohlo to. Velmi těžko jsem třeba nesl to, jak celá řada lidí v průběhu stavby do původního projektu zasahovala a jak ho měnili. Nebyli to odborníci, ale lidé z okruhu investora, kterému se chtěli například zavděčit tím, že se někde něco ušetří. O každou maličkost jsem musel bojovat. Někdy i dost brutálně.

                                              
Zakladatelem Las Vegas byl „mafián“ Bugsy Siegl. Jde o příbuzenských vztah s investorem této stavby, nebo jen o shodu? 

Jen o shodu jmen, byť zajímavou. My jsme proto vymysleli takovou věc, že jsme do hotelové lobby dali červenou pohovku. Velmi podobnou té, na která byl Bugsy Siegl roztřílený. No a další zajímavá věc je to, že slavnostního otevření stavby se ujal starosta Oskar Goodman, tehdejší právník místních mafiánů. Takže investor Siegl se setkal s právníkem zločinecké organizace na pohovce-artefaktu zastřeleného mafiána Siegla.

Změnila se ta stavba od okamžiku svého dokončení?      
Jistě, je tam celá řada změn. Ale, jak jsem řekl, už do ní vstupuji s klidem jako do jakékoli jiné. Speciálně ve Vegas stačí pár let a je to vnímáno jako „hodně staré“. Dynamika Las Vegas je úplně jiná, než v Evropě.

Splnil jste si jeden sen. Co dál?      
Překonat jeden sen, snem dalším… Protože je to zatím má představa, tak ji zatím sdělovat nebudu. Skutečností ale je nabídka profesora Vladimíra Maříka, abych se podílel na vybudování centra Smart Cities. Ten koncept se nám daří a mám pocit, že to je začátek něčeho skutečně nového. A s pokorou říkám, chceme být nejlepší.

 Zmínil jste koncept chytrých měst. Měst propojovaných s informačními technologiemi apod. Směřujeme v tomto ohledu k urbanistické revoluci?       
Nemyslím, že směřujeme přímo k revoluci. Spíše k výrazným zásahům do historicky se vyvíjejících urbanistických struktur a zásad. Tak jako již dnes můžete v domácnosti ovládat „chytrým telefonem“ nebo jiným „chytrým“ zařízením celou řadu technologií a služeb, tak to samé se stane v chytrém městě. V dopravě směřujeme k autonomním systémům, které jsou a budou nejvíc vidět. Směřujeme k robotizaci celé řady jevů a služeb. Město budoucnosti, tak jak se tím zabýváme, bude muset být řešeno nově urbanisticky, budou do něho vloženy nové technologické systémy, budeme si ale také muset zvyknout na to, že bude i jinak řízeno. Že se změní i chování jeho obyvatel. Nikdy v minulosti jsme neměli takovou možnost porozumět městu jako dnes. A to díky novým technologiím. Dnes už jsme díky nim schopni predikovat, jak takové chytré město budou vypadat za deset patnáct let. A to nejen v jeho vyprojektování, ale i údržbě
.

Je projektování chytrého města čistě technologická, nebo spíše politická záležitost? 
Je to podle mě téma, které může být zpolitizováno. To proto, že se kolem toho točí velké množství peněz, ale i zájmy velkých nadnárodních společností. A tlaky jsou obrovské. Je to možnost, jak do stávajícího urbanistického celku zakomponovat velké množství nových technologií. Na druhou stranu právě díky těmto technologiím nabývá diskuze na Smart Cities na rychlosti a důležitosti.

 

Budete se snažit politikům vysvětlit, že skutečně chytré město začíná celkovými urbanistickými řešeními?
Urbanizmus já osobně chápu jako komplexní vědu, která propojuje odbornosti a činnosti od sociologa až po největší odborníky na sítě. Urbanista by všechny tyto profese měl integrovat. A s politiky celkovou vizi uvést v život. Na politicích a financích závisí konečná realizace. Právě na nalezení nových byznys modelů bude realizace těchto projektů stát, nebo padat.

Jak změnit Prahu v chytré město? Půjde to vůbec?         
Praha svou cestu hledá. Ta změna probíhá ve dvou směrech. Za prvé přirozenou cestou, kdy spontánním zařazováním a užíváním nových technologií se celá řada věcí mění. Např. chytré služby, lavičky, koše, osvětlení nebo budování dopravní infrastruktury… A třeba v dopravě, myslím, je na tom ve srovnání s celou řadou evropských měst Praha velmi dobře. Otázka je, jak je napojena další obslužné a řídicí systémy města. Za druhé půjde o to, jak moc budeme schopni našim politikům vysvětlit a předat zadání pro jejich politické vize a rozhodování. Půjde tu o významnou změnu přístupu lidí k novým věcem. Měli bychom o nových věcech, jako je umělá inteligence, přemýšlet pozitivně, nebát se.

Bude obtížné změnit dlouholetá paradigmata o městu, tak, jak jej vnímáme dnes?    
Město dnes chápeme jako fyzickou strukturu, ve které žijeme. V roce 2035, což je pro nás docela daleko v kontextu rychlosti, s jakou se technologie vyvíjejí, se velká část obchodu, služeb našich potřeb přenese do paralelního virtuálního světa nad touto fyzickou realitou. Dění v jednom světe, bude stále více ovlivňovat existenci v tom druhém.

V jakých finančních objemech se při budování Vašeho města budoucnosti roku 2035, pane architekte Postránecký, pohybujeme? 
V bilionech korun!



 

Redakce

Adam Pelej

Šéfredaktor

17 článků

Lukáš Kavalír

Zástupce šéfredaktora

27 článků

Ali Amjid

Vývojář webu

1 článků

Tištěné Presloviny

Stáhnout Presloviny

Doporučené Články

DIGIKOALICE NA SSPŠ

Toto je zkušební podnadpis

Asi všichni víme, že naše škola není obyčejná škola. O tom svědčí i fakt, že byla oslovena s nabídkou pilotování studijního oboru Kybernetická bezpečnost. S tímto oborem se pojí i činnost dalších institucí, které se touto problematikou zabývají. Právě specialisté z těchto institucí se u nás ve škole...

MOST, KTERÝ BYL POSTAVEN ZA 72 HODIN CHÁTrá

Shromažďují se informace v jak špatném stavu mosty jsou a zjišťuje se, že se s nimi za posledních 30 let neudělalo vůbec nic.

Máme březen roku 2018, světová ekonomická krize, podle renomovaných ekonomů společnosti Delloite, skončila před 3 lety. Ekonomika České republiky zažívá nebývalý růst. Doba uzrála k výrazným investicím do infrastruktury a situace kolem pražských mostů naznačuje, kde začít. Ze 700 mostních objektů, k...

CZECH VR FEST 2018

Prostor v přízemí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky je plný různých technologických „vychytávek“. Aby ne, když zde právě probíhá druhý ročník Czech VR Festu, tentokráte označený letopočtem 2018. Mezi vystavovateli z renomovaných firem nelze přehlédnout společný stánek S...

PROČ SE VYPLATÍ CHODIT DO DIVADEL

Klub mladých diváků přivádí spoustu studentů do divadel. Jak to funguje? Jaká představení bývají nejúspěšnější? Neubývá mladých diváků? Na mé otázky odpovídá vedoucí Klubu mladých diváků Barbora Mitošinková.  Co je Klub mladého diváka a jak funguje?  Klub mladých diváků, zkratkou KMD...