ČESKÉ ŠKOLSTVÍ - NÁVRAT KE KOŘENŮM

Fotbalu a školství rozumí každý, říká se. Nejsem si jistý ani jedním, ani druhým.

Škola

07.11.2019

Faktem však je, že české školství má opravdu na co navazovat. Zatímco dnes se obdivně koukáme přes hranice a hledáme inspiraci, byl to jeden z českých velikánů, který již bezmála před čtyřmi sty roky položil základy k modernímu školství. Zatímco my později jeho ideje tak trochu opustili, ve stylu habsburské akurátnosti, jinde na světě má stále následovníky.

K této úvaze mě vyprovokovala událost na začátku července tohoto roku. Pan profesor Martin Konařík celému našemu pedagogickému sboru připomněl odkaz Jana Amose Komenského, ke kterému se mnohdy odkazujeme, ale jím preferované hodnoty a postupy mnozí z nás již dávno opustili. A přitom jeho zásady, definované v 17. století, jsou odpovědí i na mnohé současné problémy. A tak se naskýtá otázka, proč se vlastně snažíme vše vysvětlovat pomocí moderních metod a definic, když nám dal odpověď již Jan Amos Komenský, aniž by dokázal dohlédnout mohutného rozvoje nových informačních technologií. Něco prostě zůstává platné bez ohledu na plynoucí čas.

Níže je citace z díla Jana Amose Komenského, které nám zaslal náš kolega, a pod tím vždy moje komentáře, odkazující se na soudobé problémy.

„Posláním od začátku do konce budiž hledati a nalézati způsob, který by umožnil, aby učitelé méně učili, žáci se však více naučili, aby ve školách neměl místa křik, pocit ošklivosti, vědomí marné práce.“

Neříkáme nyní i my to samé? Učme děti méně, aby se mohly naučit více. Naučme děti se učit, ne se biflovat na písemku či zkoušení, což znamená krátkodobé zapamatování a následné rychlé vytěsnění informace. Možná pak nebudeme mít frustraci z marné práce, kdy si stěžujeme, že děti se nechtějí učit. Jenže ony se možná učit chtějí, jen se nechtějí biflovat naše moudra a poučky, které jsou jim navíc sdělovány bez souvislostí.

„Lidská přirozenost chce být vedena k tomu, k čemu směřuje, a nechce být vlečena, strkána nebo nucena ... Kdykoli se přimísí nějaké nařizování, naše mysl hned cítí odpor a odvrací se.“

Pokud má mít výuka smysl, musí být interakce učitele a studenta či žáka. Pokud se nesnažíme vybudit vnitřní motivaci studenta, a vše mu předkládáme toliko pod hrozbou špatné známky, poznámky v třídnici či žalování rodičům, pubertální jedinec hledající své místo na slunci dvojnásobně bude pociťovat odpor.

„Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se sami!“

O čem pan Komenský mluví? Že by o kritickém myšlení, které chybí napříč populací? A které je nyní o to palčivější, čím více jsou sociální sítě zaplavovány velmi zkreslenými či přímo lživými informacemi, které námi mají manipulovat k potřebě autorů.

„Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.“

Výzkumy prokazují, že tři roky po maturitě si jedinec pamatuje 2 až 5% informací, které mu vyučující poskytli a které ho pod hrozbou sankcí donutili se krátkodobě našprtat. Kvaltujeme, abychom „naplnili“ Rámcové vzdělávací programy, které jsme většinově nepochopili a ve Školních vzdělávacích programech ještě více zaplevelili nepodstatnými informacemi, předávanými bez souvislostí, vytrženými z kontextu, a které tedy jsou i obtížně srozumitelné a pochopitelné. Přitom jiné výzkumy říkají, že pokud nepracujeme s informací minimálně šestkrát, tak se uloží jen do krátkodobé paměti a po čase vymizí jak pára nad hrncem.

„Jediným učitelem hodným toho jména jest ten,  který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“

Skvělá definice učitele, která by měla být vytesána do kamene nad každým průčelím školy a v podobě poutače stát na každé katedře, aby všem pedagogům stále připomínala smysl jejich práce. Zde si dovolím být trochu osobní. Několikrát jsem řekl, že celé poslání školství se dá shrnout do jednoho souvětí. Naučme žáky a studenty se učit a naučme je myslet. Vše další je podružné. Nebo by mělo být podpůrným prostředkem k dosažení tohoto cíle.

Já svým studentům neustále opakuji, že musí převzít zodpovědnost za své vzdělávání. Rovněž se jim snažím dávat důvěru, ale spolu s tím jim dávám zodpovědnost, například když zastupují školu v jednání se sociálními partnery, vedou pracovní týmy či organizují školní akce.

Ing. Radko Sáblík, ředitel SSPŠ, člen expertní skupiny pro vytváření vize českého školství Strategie 2030+

Redakce

Adam Pelej

Šéfredaktor

17 článků

Lukáš Kavalír

Zástupce šéfredaktora

27 článků

Ali Amjid

Vývojář webu

1 článků

Tištěné Presloviny

Stáhnout Presloviny

Doporučené Články

Finanční problémy Apple

Propad akciíNa začátku roku 2019 se stala pro Apple nemilá událost. Dne 2. ledna firma zveřejnila finanční zprávu, ve které došlo ke snížení odhadu vývoje čtvrtletních tržeb. Konkrétně došlo ke snížení z předpokládaných 89-93 miliard dolarů na “pouhých” 84 miliard dolarů. To okamžitě způsobilo pád akcií...

MEDIÁLNÍ DŮM PRAHA

Jednání o další spolupráci

Prostory Staroměstské radnice na každého dýchnou svou historií. Nicméně například v Radničním klubu, sálu pro padesát osob, právě údržbář připravuje moderní techniku pro projekci i diskusi. Ta se má t&yacut...

KANTOR 21.STOLETÍ MUSÍ BÝT PŘEDEVŠÍM MENTOREM DIGIKOALICE NA SSPŠ

Toto je zkušební podnadpis

Asi všichni víme, že naše škola není obyčejná škola. O tom svědčí i fakt, že byla oslovena s nabídkou pilotování studijního oboru Kybernetická bezpečnost. S tímto oborem se pojí i činnost dalších institucí, které se touto problematikou zabývají. Právě specialisté z těchto institucí se u nás ve škole seš...

KAM “MIZÍ” PENÍZE EU

Toto je zkušební podnadpis

Někteří studenti a zaměstnanci se ptají, na co vlastně jsou využívány prostředky z různých programů Evropské unie. Jeden z příkladů jsme se rozhodli popsat z vlastní zkušenosti. „Peníze získané z fondu Evropské unie slouží k realizaci různých školních projektů,“ vysvětluje ředitel Smíchovské střední...