Když se literatura rozjede na kolejích 

Jako studenti jsem už navštívili několik literárních akcí, ale festival autorského čtení ve vlaku byl úplně jiný zážitek. Nešlo jen o knihy a autora – šlo o pohyb, atmosféru a nečekané spojení kultury s cestováním. Představte si, že sedíte v kupé, vlak se rozjíždí, a kromě běžného hlášení o příští zastávce slyšíte hlas spisovatele, který čte úryvek ze svého díla.

Nás cestou z Masarykova nádraží do Českého Brodu provázela svými díly spisovatelka Iveta Svobodová, která se věnuje psaní detektivních románů, které jsou postaveny na událostech, které se staly. Případy řeší nerozlučná dvojice Luboš Neumann a Kamila Reichelová a odehrávají se především v Praze a na Kokořínsku.  

První ukázka byla z knihy Jako přízrak, jejíž děj se částečně odehrává i ve Švýcarsku. Cestou zpět jsme poslouchali ukázku z knihy DNA – Spravedlnost existuje, která byla inspirována skutečnou událostí. 

Na rozdíl od klasických literárních večerů, kde autor stojí na pódiu a publikum sedí v řadách, tady jsme byli všichni na jedné lodi – nebo spíš ve stejném vagonu. Mluvili jsme spolu, sdíleli dojmy, někdy i svačinu. Bylo to osobní, neformální, zábavné. Užívali jsme si i pohodovou cestu vlakem. 

Festival nám ukázal, že literatura nemusí být statická. Může se hýbat, měnit, reagovat na okolí. Vlak jako prostor pro čtení je nečekaně inspirativní – krajina za oknem se mění, stejně jako příběhy, které slyšíme. A když se vlak zastaví, zůstane v nás něco, co se nedá úplně popsat – pocit, že jsme byli součástí něčeho výjimečného.