Chci propojit technologii s lidským tělem

Alvaro Valvidia, student 3. ročníku oboru IT, popisuje své dětství a spolupráci s FN Motol

Škola

16.04.2019

Do svých sedmi let jsi žil ve Španělsku a v Brazílii, od té doby jsi v České republice. Cítíš se tak trochu světoběžníkem? Pamatuješ si něco z doby před příchodem do Česka?

Měl jsem to štěstí, že se mnou rodiče cestovali. Díky tomu jsem si udělal představu o různých místech a o chování různých lidí a vím, kde bych chtěl, nebo nechtěl studovat a žít.

Pamatuji si, že se v Brazílii chovali k dětem mnohem lépe než jinde v Evropě a že to tam pro ně bylo zábavnější.


V rámci základní školní docházky jsi chodil na Francouzské lyceum. Proč sis vybral tuto školu? Lákala tě francouzština?  

Francouzština se mi vždy líbila, je to eufonický jazyk a jakmile jsem dostal možnost se ji učit ve francouzském prostředí, vzal jsem ji.


Mluvíš dobře česky, anglicky, španělsky, francouzsky, portugalsky. Máš talent na jazyky? Považuješ za výhodu znát více jazyků? 

Neřekl bych talent, spíše bych to bral jako štěstí, že jsem vyrůstal v různě mluvících zemích a jako možnosti, které jsem dostal a kterých jsem dokázal využít. 

Umět jazyky je určitě výborná věc a to ze dvou hlavních důvodů. Prvním důvodem je, že to otevírá spoustů možností, mohu se domluvit v celé Americe a s většinou lidí v Evropě. Druhým důvodem je fakt, že učení a mluvení cizích jazyků je velmi dobrý způsob jak si rozvíjet paměť.  


Do druhého ročníku střední školy jsi navštěvoval Česko anglické gymnázium, ve třetím ročníku jsi přešel na Smíchovskou střední průmyslovou školu. Proč jsi přestoupil? 

Na gymnázium jsem šel, abych si rozšířil obzory, protože jsem nevěděl, co přesně chci dělat.

Ve druhém ročníku jsem se zaměřil hodně na biologii (konkrétně biologii buněk a člověka) a chemii. Ke konci jsem zjistil, že bych chtěl vylepšit lidské tělo pro delší a kvalitnější život, se schopností stále vykonávat věci, které starší lidé už nemohou. Nemyslím si, že biologie je na takové úrovni, aby mi to sama o sobě umožnila. Proto bych chtěl spojit lidské tělo s technikou a tím jej vylepšit. Myslím si, že v mém případě mi IT škola může poskytnout více než všeobecné gymnázium. Navíc mě programování a věci okolo IT lákaly už dříve.

  

Jak zvládáš studium na jiném typu školy a naplnila se tvoje očekávání, s kterými jsi na Smíchovskou SPŠ přestupoval? 

Mé očekávání byly určitě splněny. Studium zvládám bez problémů, předměty které jsem neměl, jsem už z velké části dohnal. Učivo mě baví více, protože je to něco, co mě zajímá. Je tady i lepší matika, lépe vysvětlená a rychleji v ní postupujeme. Jedna z věcí, která se mi tady líbí je ta, že ředitel podporuje lidi s nějakým nápadem, což na minulých školách, na kterých jsem byl nebylo zvykem.


S podnikatelem Adamem Ježkem a ve spolupráci s nemocnicí Motol vytváříš senzor potivosti pro lidi s postižením, konkrétně s problémy s míchou. O co jde v tomto projektu a v jaké fázi vývoje se nacházíte? 

Pokud pacient se zraněnou míchou má nějaký problém v těle, tak jej necítí a to může vést k horším následkům. Ale u člověka, s míchou v pořádku, pokud se vyskytne nějaký problém, například je mu horko, způsobí si zranění (bouchnutí se kladivem, pád, i interní zranění), má strach, projeví se to zapocením. Je to z důvodu, že má mozek v neustálém spojení s tělem. U někoho, kdo má poraněnou míchu a to spojení nemá, se tyhle věci dít nemohou. Ale pokud se vyskytne v těle nějaký vnitřní problém (problém s orgánem, infekce) projeví se to zapocením u lidí se zdravou i u těch s poškozenou míchou. Díky tomu se může pomoci měření potivosti předejít tomu, aby se pacientovi se zraněnou míchou zhoršila zdravotní situace více.

Potivost měříme pomocí senzorů, které se navléknou na polštářky dvou prstů (pro lepší měření). Senzory a destičky ke kterým jsou připojeny, jsou kompatibilní s Arduinem, díky tomu se může k programování použít Arduino IDE, jakmile se stáhnou potřebné knihovny. Ze začátku vše zabíralo hodně místa a fungovalo pouze, při zapojení do elektřiny. Po nějakých úpravách jsme vše zmenšili a došli k zařízení, které se může volně přenášet, protože je k němu připojena baterie. Využíváme knihovnu Blynk, díky které je zařízení propojeno s telefonem, ve kterém se dá vidět graf, s hodnotami měřicí potivost. 

Prošli jsme testovací fázi, ve které bylo úkolem zjistit správný chod zařízení, jaká je průměrná hodnota lidí (~920 jednotek) a jak moc velká výchylka je u někoho, kdo se zpotí (cca 10 j.) Teď jsme ve fázi, kdy se snažíme vylepšit kód natolik, aby byl snadný pro použití kýmkoliv. 


V rámci svého studentského projektu vytváříš umělý koloběh krve. K čemu má sloužit tento projekt? 

Jak jsem již dříve zmiňoval, chci propojit technologii a lidské tělo. Toto je jedna z věcí, kterou chci tělo vylepšit. Jeden z důvodů stárnutí je opotřebení orgánů, v budoucnu bych chtěl, aby koloběh splňoval funkci všech orgánů. Byly by to orgány, které by nestárly (mělo by to trošku jinou podobu než jakou má projekt, ale podobnou funkci)

Školní podoba projektu má sloužit k oběhu kapaliny uvnitř plastové trubice stálou rychlostí a teplotou (37 °C). Chtěl bych přidat i přídavání a měření sladkosti kapaliny.  

Projekt bohužel ještě nevypadá tak, jak jsem si ho na začátku představoval.

Neznal jsem totiž dost součástek a ani jsem nevěděl jak fungují, a tak jsem strávil hodně času hledáním ideálních dílů. Díly jsem chtěl, aby byly velikostně i energeticky malé. Během roku se vyskytlo několik problémů, ale když už jsem vše vyřešil a měl potřebné díly, které měřili a poháněly průtok vody, tak přišla na řadu baterka a její připojení do zařízení, s čím mi nakonec pomohl Petr Štěpánek. 

Teď pracuji na kódu, který má vypisovat pomocí senzoru rychlost proudu a teplotu vody a podle toho řídit rychlost průtoku. Následně chci, aby se hodnoty vypisovaly na malý displej.


Jaké máš další plány v souvislosti se svými popsanými projekty, případně s maturitním projektem ve čtvrtém ročníku? 

V projektu s Adamem Ježkem bychom měli mít schůzku s primářem z Motola, jakmile dokončím kód.

Umělý oběh krve bych se pokusil zrealizovat pak až na VŠ. O prázdninách si plánuji rozšířit obzory s prací s různými součástkami a jejich programováním a s Raspberry Pi. Chtěl bych totiž na maturitní projekt udělat nějakou robotickou končetinu.


Víš už, co bys chtěl dělat po maturitě? 

Vím, v jakých oborech bych se chtěl dál rozvíjet, nevím ale ještě kde. Dopisuji si teď s jednou univerzitou v Anglii, která se tváři, že by mi mohla nabídnout to, co bych chtěl.

Bylo by to konkrétně studium neurologie, editování/modifikování DNA a obor spadající pod „Biological engineering”, ve kterém jsou robotické protézy a nanotechnologie.

Oborů je možná více, než by se dalo absolvovat za jedno univerzitní studium, ale protože teď ve 21. st. je internet, kde se dá najít hodně věcí a kurzů pro vzdělávání, to až tak nevadí 

Redakce

Adam Pelej

Šéfredaktor

17 článků

Lukáš Kavalír

Zástupce šéfredaktora

27 článků

Ali Amjid

Vývojář webu

1 článků

Tištěné Presloviny

Stáhnout Presloviny

Doporučené Články

Smíchovská průmyslovka třetího věku II

Projekt Smíchovská průmyslovka třetího věku je zaměřen na vzdělávání seniorů v oblastech IT, fyziky a matematiky.

Projekt Smíchovská průmyslovka třetího věku je zaměřen na vzdělávání seniorů v oblastech, ve kterých mají problémy se sami orientovat. V roce 2018 se jednalo o cyklus 10 přednášek a workshopů z oblasti IT, fyziky a matematiky. Témata jednotlivých setkání byla vybrána na základě zájmu seniorů - student...

KDO JE NÁŠ NOVÝ MINISTR ŠKOLSTVÍ

Staří ministři již dávno opustili svá místa a nahrazují je noví. Změna proběhla i na ministerstvu školství, kde Stanislava Štecha nahradil bývalý náměstek ministra školství A Plaga. O koho se jedná? Robert Plaga vyrostl na jihomoravském maloměstě Ivančice, kde absolvoval gymnázium. Následně vystudo...

Studentský festival 2118

Ve dnech 17. až 20. října 2018 se v Clam-Gallasově paláci na Starém Městě konal Studentský festival 2118 pořádaný naší Smíchovskou střední průmyslovou školou. Na festival se po dobu těchto dní přišlo podívat mnoho návštěvníků. Festival byl rozdělen na jednotlivé zóny, které si studenti vybrali d...

MOST, KTERÝ BYL POSTAVEN ZA 72 HODIN CHÁTRÁ

Shromažďují se informace v jak špatném stavu mosty jsou a zjišťuje se, že se s nimi za posledních 30 let neudělalo vůbec nic.

Máme březen roku 2018, světová ekonomická krize, podle renomovaných ekonomů společnosti Delloite, skončila před 3 lety. Ekonomika České republiky zažívá nebývalý růst. Doba uzrála k výrazným investicím do infrastruktury a situace kolem pražských mostů naznačuje, kde začít. Ze 700 mostních objektů, k...