Účel světí prostředky, aneb jak St. Louis ke Stanley Cupu přišlo

Sportovní zpravodajství z hokeje.

Škola

20.06.2019

Píše se 4. ledna 2019, poslední tým celé NHL St. Louis Blues poráží držitele Stanley Cupu z poslední sezony Washington Capitals drtivě 5:2 a odráží se ode dna, které přenechává Los Angeles Kings. St. Louis se vzepřelo všem předpokladům a vydalo se na dlouhou cestu za třetím místem v Centrální divizi a pátým místem na západě. V divizi mohli klidně urvat první  místo, protože jak Winnipeg tak Nashville poslední dva měsíce základní části neuvěřitelně vypustili a Winnipeg se kterým se počítalo na prvním místě v divizi prohráli více jak 60% zápasu v posledních dvou měsících. Winnipeg a St. Louis skončili se shodným počtem bodů v centrální divizi na druhém a třetím místě což jim zajistilo první kolo v playoffs, kde se spolu tyto dva týmy utkaly.


Série s Winnipegem byla bláznivá, Blues nebyli ani v jednom zápase výrazně lepší, ale vyhráli první dvě hry v rozmrzajícím Winnipegu a jeli na další dvě hry domů se skóre 2:0, kdy už se množily odhady, že Blues Jets smažou 4:0 a posunou se do dalšího kola v nejkratším možném čase. Jets však ve třetí hře naprosto jasně ukázali, že jsou proti a  přehráli Blues a výsledkem 6:3 snížili na 2:1, což byl po prodloužení i výsledek 4. zápasu a série se do Winnipegu vracela za nerozhodného stavu 2:2. 5. zápas už to vypadalo, že si Blues neškrtnou a že ty dva jednogólové rozdíly byly jen náhodné zkraty obrany Winnipegu, což se potvrdilo v poslední minutě druhé čtvrtiny, což bych se nebál nazvat zlomovým momentem celé série, protože byly celé dvě třetiny na lopatkách bez jakéhokoliv lepšího projevu nebo šance, kdy se nechal nesmyslně vyloučit obránce Jets Jacob Trouba za hrubost v útočné třetině Jets. Při nástupu do třetí třetiny zvládl z této přesilovky snížit Ryan O’Reilly, Brayden Schenn o 10 minut později zvládl vyrovnat na 2:2 sporným gólem do branky, která již nebyla na svém místě a 15 sekund před koncem zápasu, kdy už byli hráči Jets hlavou v prodloužení a Jacob Trouba se snažil držet puk v rohu za svou brankou, Jaden Schwartz rozhodl zápas střelou z voleje půl metru před bránou kdy puk vybojovali Steen s Bozakem a nepokrytému Schwartzovi, u kterého však pouze stínoval Jacob Trouba, puk naservírovali na zlatém podnose. V dalším zápase se St. Louis rychle ujalo vedení avšak gólem co neměl v žádném případě platit, protože se Schwartz asi 10 sekund producíroval v brankovišti a i přes Coach’s Challenge rozhodčí gól naprosto nepochopitelně uznali. Schwartz v zápase zaznamenal hattrick a i přes snahu Jets se jim zápas nepodařilo zlomit na svou stranu a dva góly v poslední třetině na výhru nestačily. St. Louis v dalším kole čekal Dallas, který jako Wild Card zvládl porazit v centrální divizi první Nashville také poměrem 4:2.


Serie s Dallasem měla velice podobný průběh jako ta s Winnipegem, týmy se střídaly s výhrami po zápase, Dallas byl ve všech zápasech většinu herního času lepším týmem, jen je lehce trápila produktivita. Po čtyřech zápasech se série vrátila do St. Louis za stavu 2:2 a hrálo se pořádně hned od začátku, kdy v desáté sekundě přišel hodně tvrdý, avšak čistý hit od Schenna na Klingberga. Ve třetí minutě přišel výstavní gól Spezzy, kterému nahrál ke spodní části kruhu Seguin. Blues hráli tento zápas velice tvrdě, až likvidačně, bylo k vidění hodně tvrdých zákroků na hraně, některé až za hranou. Gól na 2:1 se v St. Louis oslavoval dvakrát, poprvé naprosto nepochopitelně, když byl po očividné tyčce puštěn goal horn a podruhé už správně, po chybné rozehrávce Bishopa v polovině třetí třetiny, další gól už žádný z týmů nepřidal, načež se série vrátila do Dallasu, kde se očekával postup Stars do finále konference. Blues však do zápasu vstoupilyijako střely a už v 4. minutě jsme mohli vidět střelu od modré, která skončila za zády brankáře Stars Bena Bishopa. Ještě do konce první třetiny, zvládli Stars srovnat na 1:1 v přesilovce. první polovina druhé třetiny jasně patřila Stars, kteří měli několik vyložených šancí, ale nedokázali puk dostat za Binningtona, který kolikrát sám ani nevěděl co všechno chytil. Výkon rozhodčích, který by se dal považovat za jeden z nejdůležitějších faktorů hrajících do karet Blues, protože během toho tlaku, co Stars měli, nebyl písknutý ani jeden ze tří jasných faulů na hráče Stars, v 16. minutě přišel vítězný gól od Davida Perrona. Schwartz a Blais už pak pouze pojistili výhru Blues a vrátili sérii do St. Louis za nerozhodného stavu 3:3 s výhodou domácího ledu. V posledním zápase góly padaly v základní době pouze během první třetiny a to na každé straně jeden, zbytek zápasu i s prvním prodloužením byl vyrovnaný, možná měli Blues lehkou převahu, kterou zužitkovali v 86. minutě zápasu kdy Patrick Maroon doklepl gól za Bishopa, který předešlou střelu Thomase pouze srazil. St. Louis tedy zápas vyhrálo 2:1 a sérii 4:3. Tam už na ně čekalo záhadami opletené San Jose, které v 7. zápase prvního kola porazilo Las Vegas Golden Knights velice nevděčným způsobem, když dali 4 góly během jedné pětiminutové přesilovky za stavu 4:0 který mezi 50. a 54. minutou dokázali změnit na nerozhodné 4:4 a rozhodli v prodloužení. S pětiminutovou přesilovkou mnozí nesouhlasili (včetně mě) ale bylo třeba uznat, že rozhodčí nezachoval cit ke hře ale striktně se řídil pravidly, kde je uvedeno, že pokud je následkem cross-checku na ledě krev, tak je trest automaticky pětiminutový, proto ještě větší část lidí nepochopila omluvu NHL k Las Vegas, kor když zde bylo mnohem více důvodů k omluvám během play off. Sharks pak v druhém kole již v “klidu” vyřadili Colorado 4:3.

V této sérii stojí za zmínku pouze pomále momentů, tudíž to vezmeme zkrátka, první důležitý moment série přišel ve třetím zápase za stavu 1:1, když San Jose vyhrálo zápas po přihrávce rukou od Tima Meiera, kterou poslal Eriku Karlssonovi , který šanci proměnil a v prodloužení tímto gólem zápas rozhodl. V utkání číslo 5, za stavu 2:2 opět rozhodla chyba rozhodčích, což byl pro sérii zlomový moment. Hráči St. Louis vyřadili 5 hráčů Sharks, mezi nimiž byl i český forward Tomáš Hertl, kdy faul na něj byl z těch dříve uvedených 5 pěti nejtvrdších, zákrok to byl minimálně na sedmi zápasovou stopku pro Barbasheva, který Hertla trefil ramenem přímo do hlavy, Hertl pak sice ještě několik střídaní odehrál, ale pak už se  pakoval do šatny a do 6. zápasu vůbec nenaskočil, stejně tak jako Karlsson, který byl hlavním pilířem obrany Sharks v celém play off. Mimo jiné už během play off přišli o Joe Pavelskiho. St. Louis tento zápas, ve kterém byl snad hlavní cíl zlikvidovat opory týmu, protože se jim nedařilo Hertlovu lajnu vymazat poctivou defenzivou, jako se jim to podařilo s Jets, kdy si Scheifele s Wheelerem a Lainem většinou ani neškrtli, nebo se Stars když nedali šanci vyniknout Seguinově lajně. Tento nešťastný zápas, který San Jose dohrálo se třemi lajnami St. Louis vyhrálo 5:0. Poslední zápas už bez největších opor jak pro ofenzivní, tak defenzivní činnost Sharks prohráli 5:1 a “Jumbo Joe” Thornton se rozloučil se svojí pravděpodobně poslední šancí na získaní Stanley Cupu o kterou ho připravili výhradně nemožní rozhodčí a do finále se posunuli Blues, kde už na ně nějakou tu chvíli čekal nabušený Boston, který měl těžkou sérii pouze s Torontem, kdy se hrálo až do sedmého zápasu, Columbus, který si namazali na chléb a Carolinu, kterou rozdrtili naprosto nekompromisně 4:0 ve finále konference. Velkým očekáváním byl střet první hvězdné řady Bostonu s tvrdou a neúprosnou obranou Blues. Hvězdná lajna Pastrnak-Marchand-Bergeron rozhodla všechny tři série a připsala si za celé play off dohromady neuvěřitelných 59 bodů (27 gólů a 32 asistencí).

Finále Stanley Cupu je něco trochu jiného než všechny ostatní zápasy, tvrdší, rychlejší no a prostě tak. Tohle se potvrdilo hned v prvním zápase, kde byl Torey Krug faulován před svou bránou Perronem a neudělal, to co by udělali ostatní, že by šel střídat, ale rozhodl se bez helmy přejet celé hřiště a v plné rychlosti vypustil perfektní čistý hit na Thomase.  Boston první zápas vyhrál 4:2 a do druhého zápasu šel s nabitým sebevědomím, kdy však přišla studená sprcha, když druhý zápas prohráli v prodloužení. Zápas byl opět velice tvrdý, ale zde už to u mantinelu překročilo veškeré hranice a kapitán Blues Sundqvist byl po tvrdém naražení na hrazení suspendován byť pouze na jeden zápas. Ve třetím zápase si St. Louis ani neškrtlo a dostali od Bostonu návod jak hrát, když dostali 7 gólů. Za zmínku také stojí Pastrňákův přehled o hře, když se dokázal vyhnout Schennovi, který měl v úmyslu mu zlomit krční páteř, soudě podle toho že přelétl šířku ledu. Ve čtvrtém zápase si už však dokázali pokrýt první lajnu Bostonu a smazali ji do konce série z hokejové mapy světa. V páté hře St. Louis vyhrálo 2:1 a přišla další stopka pro hráče Blues, tentokrát už konečně pro Barbasheva za další hit na hlavu tentokrát na hlavu Marcuse Johanssona, nutno podotknout, že je to v porovnání s tresty, co se udělovaly dřív jenom vtip a výsměch Bostonu. Šestá hra byla krutá pomsta, Bruins do první třetiny naletěli jak tryskáči a celou jí odehráli v šíleném tempu, je to o dost zajímavější, když si uvědomíte, kolik za sebou už měli zápasů (104). Zápas s přehledem vyhráli, vyrovnali sérii a vrátili se do Bostonu nabuzení na výhru, podle čehož vypadal jejich herní projev celou sedmou hru. V první třetině je strašně dusili, ale trápil je Jordan Binnington v bráně Blues, který nepustil ani jednu z dvanácti střel, na druhé straně naopak padly dva góly ze čtyř střel z breaků. Druhá a třetí třetina se nesly ve stejném rytmu jako ta první, Bruins jasně dominovali, ale góly dávali Blues. Zápas skončil 4:1 a Stanley Cup si odnesli Blues. Conn Smythe trophy si odnesl poprávu Ryan O’Reilly, čímž jdu svým názorem proti Donu Cherrymu, který v Coach’s Corner světu sdělil, že tato trofej patří jedině Binningtonovi. 


Tak a teď bych se k tomu bez nějakých větších servítek vyjádřil subjektivně. Hra St Louis svojí brutalitou byla zcela v rozporu s pokrytecky prosazovanými pravidly NHL každý řijen na začatku sezóny. Tvrdost předčila trend devadesátých let, který vedl k velkým změnám v pravidlech v roce 2005 podporujícím rychlý, daleko čistší a bezpečnější styl hokeje. NHL Player Safety jsou po tomto play off absolutní joke. Barbashev neměl v žádném případě hrát a určitě neměl dostat za dva jasné hity na hlavu DOHROMADY jeden zápas stopku. Vezměme si za příklad Toma Wilsona z Washingtonu Capitals, který za jeden nápadně podobný zákrok proti čirou náhodou St. Louis Blues v říjnu vyfasoval dvaceti zápasovou stopku. Dále by mě, jak jsem již uvedl, zajímalo co se sakra honilo hlavou Braydenovi Schennovi, když vyskočil proti Pastrnakovi, který se, díky bohu, zvládl pohotově uhnout. Pokud by ho trefil, bylo by dost možné, že by si Pastrnak příští sezonu ani nezahrál, pokud by mu rovnou nezlomil krční páteř. Další téma je samozřejmě Jordan Binnington, falešná modla celého NHL, který měl víc štěstí než rozumu, ale samozřejmě veškerý respekt k jeho výkonům, kdy mu bohužel celkový dojem kazí jeho divadlo, pády a podobné komedie. Já nevěřím na pohádky, tudíž mě letošní play off nijak neuchvátilo, stejně jako to loňské, když se tlačil rozhodčími nový tým z Vegas. Hlavně je trapné udělat dva roky po sobě identický scénář, když rozhodčí dělají největší zářezy ve finále konference a NHL Player Safety se chová jako by nikdy neexistovalo. Gratulace do St. Louis, ale svým herním projevem si to v žádném případě nezasloužili. I když herní projev byl umožněn především slepými rozhodčími, tak silnou stránkou Blues byl týmový duch, schopnost nikdy se nevzdávat a táhnout za jeden provaz se čtyřmi řadami, což přeměnilo otloukánka celé NHL v krále sezóny 2018-2019.

Štěpán Beran, student


Redakce

Adam Pelej

Šéfredaktor

17 článků

Lukáš Kavalír

Zástupce šéfredaktora

27 článků

Ali Amjid

Vývojář webu

1 článků

Tištěné Presloviny

Stáhnout Presloviny

Doporučené Články

TA HRA SE VÁM OPRAVDU POVEDLA

Přinášíme reportáž z letošního festivalu ANIFILM v Třeboni

Pět dní nabitých virtuální realitou, nadšení dětí, ale i jejich rodičů a prarodičů. Práce studentů Smíchovské SPŠ opět okouzlily návštěvníky festivalu ANIFILM v Třeboni.  „Pane, mohu vám něco říct?“ ptá se asi desetiletý klučina ředitele Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka. ...

4C konference – Foresee The Future

Minulý pátek jsem se vydal na svůj úplně první lov. Lov kontaktů. Místo do školy jsem zamířil na skvělou 4C konferenci, která se byla zaměřena na vývoj počítačových her. Začátek byl báječný. Dorazil jsem s krásným hodinovým předstihem, už bylo otevřeno a já jsem si mohl vybrat ty nejlepší zákus...

SSPŠ pro mě byla strašně důležitá

Jaroslav Kotápiš vystudoval výpočetní techniku na SSPŠ (2004-2008). V Alze pracuje od roku 2008, ředitelem marketingu se stal v únoru 2019.

Do školy jsi poprvé jako žák vkročil v září roku 2004, vzpomeneš si, jaké jsi měl pocity?Pamatuji si to docela přesně, jelikož se mnou nastupoval i kamarád z Chraštic, mého bydliště. Mě tehdy dali do „béčka“, což byla sportovní třída, jeho do 1.C. Jeho táta kvůli tomu ve škole udělal trochu „bordel“, ml...

SMART PRAHA ROKU 2035 PŘIJDE NA STAMILIARDY

ŘÍKÁ MICHAL POSTRÁNECKÝ

„Město dnes chápeme jako fyzickou strukturu, ve které žijeme. V roce 2035, což je pro nás docela daleko v kontextu rychlosti, s jakou se technologie vyvíjejí, se velká část obchodu, služeb a našich potřeb přenese do paralelního virtuálního světa nad touto fyzickou realitou. Dění v jednom světe, bude...