MOST NA ZÁPAD CHÁTRÁ, A STÁLE NEMÁ JMÉNO

Společnost

20.09.2018

Technická správa komunikací hl. m. Prahy spravuje na 700 mostních objektů. Z nichž je, dle aktuálního hodnocení TSK, které dělí mosty do sedmi kategorií, 125 ve špatném (99 - do této kategorie se do 2. prosince řadila také Trojská lávka), velmi špatném (23) či havarijním stavu (3). Pomineme-li Libeňský a Hlávkům most, kterým se v posledních měsících věnuje zvláštní pozornost, zjistíme, že v havarijním stavu, tedy vůbec nejhorším, je železniční most, po němž vede hlavní dálkový železniční tah Žilina-Norimberk tzv. III. tranzitní železniční koridor. 

Železniční most, jehož stavba v roce 1901 netrvala více než 3 dny, jak upozornila v rozhovoru pro Presloviny soudní znalkyně Ing. Miloslava Pošvářová, chátrá. 

Zajímalo nás jak moc důležitý pro Prahu a zejména pro její panorama tento most je. Studentský redaktorský tým Preslovin se proto tentokrát vydal za panem architektem Ing. Zdeňkem Lukešem, který se již téměř 30 let stará o Pražský hrad. 

 

Pane architekte, v prosinci minulého roku byly na mostě pod Vyšehradem uzavřeny obě dvě lávky pro pěší. Jejich oprava bude trvat přibližně 2 roky. Pane architekte mohl byste nám vysvětlit, čím to je, že dnes stavíme tak pomalu?  

Měli dokonalou organizaci práce, měli to všechno perfektně vymyšlené. Pracovali podle diagramů, aby práce byla co nejrychlejší a nejlépe koordinovaná.  Stejně tak se postupovalo ještě za první republiky, takže tehdy dokázali postavit pětipatrový činžovní dům za 3 měsíce a 3 dny. Prostě je to něco, co jsme zapomněli, což je věčná škoda. A tak oprava lávky železničního mostu bude trvat několikanásobně déle než celé jeho postavení. 

Jakou roli hraje železniční most pod Vyšehradem v panoramatu Vyšehradu či v panoramatu Pražského hradu? 

To je docela zajímavé. Je to most, který má oblouky, a to samo o sobě v Praze moc nevidíme. Teprve Roman Koucký, když projektoval nový Trojský most, tak použil tento motiv. Dříve to asi nepůsobilo tak nezvykle, měli jsme tu 3 řetězové mosty, kde se konstrukce také dost výrazně lišila od těch tradičních pražských mostů, ale bohužel měly jen velice krátký život, takže už zmizely. Zajímavé také je, že železniční most, kupodivu stále bezejmenný, je vlastně druhý v pořadí. První most v témže místě byl postaven již v sedmdesátých letech 19. století a vypadal trošku jinak. Především pak měl jednu kolej, a tak již ke konci století bylo jasné, že nebude moci dobře sloužit svému účelu, a někdy kolem roku 1905 (red. pozn.: roku 1901) byl vyměněn za ten stávající dvoukolejný.

Jeho nedostatečná kapacita trápí i v současnosti Správu železniční dopravní cesty. Dokážete si představit na místě současného železničního mostu pod Vyšehradem nějakou alternativu? 

Představit si to asi dokážu. Nicméně si nemyslím, že je to šťastné řešení. Kdyby se ten most zdvojil, tak v celkových pohledech by to dílo dosti ztěžklo, což právě u mostů s příhradovou konstrukcí nepůsobí dobře. Podobně jako se kdysi uvažovalo, že se zdvojí vysílací věž, která je na Petříně za Petřínskou rozhlednou. A u mostu by nastal stejný problém. Něco, čeho jste si téměř nevšiml, se zdůraznilo nad rámec, který bychom chtěli. Nemyslím si, že by to tedy bylo úplně šťastné řešení. Nicméně ještě horší by bylo, kdybychom ten most nahradili nějakým jiným moderním, protože v panoramatu města jsme si na něj zvykli a prostě tam už patří. 

Železniční most si plánujeme “adoptovat”, zvednout o něj zájem, neboť lidé dost často ani nevědí, že nemá jméno, píše se s malým „ž“, a tak je často přehlížen. Měl byste pro něj jméno Vy? 

Logické by bylo, kdyby se jmenoval Vyšehradský. To myslím, že by bylo docela hezké jméno. Mě vždycky mrzelo, že ta krásná železná konstrukce, ta se dá nádherným způsobem osvětlit, a to velice jednoduše. Není potřeba tam instalovat nějaké velké reflektory, dnes stačí pár bodovek, které se dobře umístí do konstrukce a najednou z toho můžete mít krajku, kde hrají stínové efekty konstrukce a tak dále. Do toho ovšem také rezaví. Já vím, že rez tomu nijak zvlášť nemusí ublížit, jak říkají experti, ale mnohem raději bych byl, kdyby ten most měl nějakou barvu – například by to mohla být hnědo-zlatá, jako má Eiffelova věž v Paříži, nebo se může zvolit i jiný tón, ale současný stav působí dosti nepořádně. 

 

 

Proč jsme nebyli za 117 let schopni železniční most, který ke Smíchovu i Výtoni nevyhnutelně přirostl, pojmenovat? Nevíme. Pokud jej však chceme pro příští generace zachovat, je třeba se za něj postavit dnes. Nalézt mu jméno je první krok, pro uvědomění si důležitosti a především nebezpečí, kterému tato nemovitá kulturní památka, ikona Prahy, č. 101315, čelí. Most, který spojuje Prahu se západem si jméno zaslouží.

My mu jej najdeme, pomůžete nám?  

 

 

Redakce

Adam Pelej

Šéfredaktor

17 článků

Lukáš Kavalír

Zástupce šéfredaktora

27 článků

Ali Amjid

Vývojář webu

1 článků

Tištěné Presloviny

Stáhnout Presloviny

Doporučené Články

KANTOR 21.STOLETÍ MUSÍ BÝT PŘEDEVŠÍM MENTOREM DIGIKOALICE NA SSPŠ

Toto je zkušební podnadpis

Asi všichni víme, že naše škola není obyčejná škola. O tom svědčí i fakt, že byla oslovena s nabídkou pilotování studijního oboru Kybernetická bezpečnost. S tímto oborem se pojí i činnost dalších institucí, které se touto problematikou zabývají. Právě specialisté z těchto institucí se u nás ve škole seš...

SSPŠ pro mě byla strašně důležitá

Jaroslav Kotápiš vystudoval výpočetní techniku na SSPŠ (2004-2008). V Alze pracuje od roku 2008, ředitelem marketingu se stal v únoru 2019.

Do školy jsi poprvé jako žák vkročil v září roku 2004, vzpomeneš si, jaké jsi měl pocity?Pamatuji si to docela přesně, jelikož se mnou nastupoval i kamarád z Chraštic, mého bydliště. Mě tehdy dali do „béčka“, což byla sportovní třída, jeho do 1.C. Jeho táta kvůli tomu ve škole udělal trochu „bordel“, ml...

JSOU MATURANTI DOSTATEČNĚ DOSPĚLÍ, ABY SI SAMI VYBRALI BUDOUCÍ POVOLÁNÍ

Každé rozhodnutí ovlivňuje mnoho skutečností. Někteří filosofové dokonce tvrdí, že pouze skutečnosti určují budoucnost, a že vůle, se svobodně rozhodnout, je jen iluze. Které skutečnosti nám tedy přivádějí nové studenty a které faktory ovlivňují jejich iluzi o svobodném rozhodování výběru školy? Ka...

CENTRUM MĚSTA BUDOUCNOSTI NA CIIRK

V prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRK), zřízeném při ČVUT v Dejvicích, pobíhají studenti a absolventi Smíchovské střední průmyslové školy. Jejich soustředěné pohledy svědčí o tom, že nechtějí nic ponechat náhodě. Jeden tým připravuje ozvučení chodby, roz...