JEŽÍŠMARJÁ! TO NEDÁM!

Přinášíme reportáž z festivalu Legendy, kterého se účastnila i Smíchovská SPŠ.

Škola

20.06.2019

Velký úspěch aplikací ve virtuální realitě, vytvořených studenty a absolventy Smíchovské SPŠ na Festivalu Legendy na pražském výstavišti v Holešovicích.    

Tak se neboj, buď statečný,“ nabádá matka svého synka, který se právě pouští na pouť po prkně trčícím nad mrakodrapem. Pokusí se dojít až na konec a vyplašit holuba, pod ním se však rozprostírá hloubka asi dvou set metrů. 

Ježíšmarjá,“ tuhnou téže matce rysy, když si aplikaci ve virtuální realitě zkouší sama a snaží se udělat několik kroků po reálném vratkém prkně umístěném na podlaze, „Ne, to nedám,“ strhává si speciální brýle z obličeje a uznale se podívá na potomka, který „to dal.“ 

Nacházíme se na tradiční výstavě s názvem Legendy na výstavišti v Holešovicích, kde mohou návštěvníci spatřit nejmodernější luxusní vozy za desítky milionů korun, mnohdy stejně drahé veterány, ale i různé další atrakce. Včetně té, kterou předvádí Smíchovská střední průmyslová škola s virtuální realitou, například již zmíněnou chůzi po prkně či virtuální prohlídku Terezína. Velký zájem je však i o automobilový trenažér, vytvořený čtvrťáky Smíchovské SPŠ v rámci jejich maturitního projektu. 

Vedle mají trenažér za jedna a půl milionu, ale podobně si zařádíte i tady, a tady ten stál jen pár desítek tisíc,“ říká svým kolegům mladík s mírnou ironií, která však rozhodně nepatří tvůrcům studentské aplikace, zhotovené z „vykuchaného“ BMW, pozůstatku jiného již skončeného projektu Smíchovské SPŠ. 

To je hnusnej pocit,“ uskakuje stranou postarší pán, na kterého právě najelo vozidlo, v rámci další aplikace Studia 301, které se na Smíchovské SPŠ zabývá virtuální a rozšířenou realitou. 

„Je mi líto, ale musíme počítače na hodinu vypnout,“ omlouvá se Michael Kalista, vedoucí PR oddělení Smíchovské SPŠ. V hale je opravdu dusno a to rozhodně nesvědčí technice, kde si grafická karta žádá opravdu značný výkon. 

Už před uplynutím odstávky, napsané na papíře, přicházejí další zájemci. Stánek Smíchovské SPŠ je v permanentním obležení, především na automobilový trenažér a chůzi po prkně se stojí fronty. Aplikace si zkoušejí mladí i staří, nejmenším dětem mohou být tak tři roky, po prkně se ale projde i asi sedmdesátiletá seniorka se svým obdobně starým manželem. Na trenažéru rovněž „řádí“ děti i jejich rodiče, zde však převážně otcové. Ale u prkna se baví opravdu celé rodiny, bez rozdílu pohlaví a věku. 

To není nic pro mě,“ vrtí hlavou seniorka, když jí ředitel Smíchovské SPŠ Radko Sáblík nabízí virtuální prohlídku Terezína. 

Tak to zkuste. Alespoň na minutu. Vsadím se s vámi o pivo, že se vám ukázka nakonec bude líbit,“ nevzdává se Radko Sáblík. 

Tak dobře,“ svoluje nakonec paní, bez velkého nadšení si nasazuje brýle, „Ale to je úžasné,“ ozve se její hlas po chvíli, aby v aplikaci setrvala o mnoho déle, než původně domluvenou minutu. A nabádá svého manžela, aby si virtuální zážitek také dopřál. 

Už jsem doslova hotový,“ stírá si pot z čela absolvent a učitel programování Smíchovské SPŠ Jan Tesař, v dusnu se „přehřívají“ nejen počítače, „Ale ten zájem je vážně obrovský,“ rozhostí se na jeho tváři úsměv. Nadšení návštěvníků spolehlivě zahání únavu. 

Chůze po prkně přináší někdy opravdu dramatické chvíle. Což často „odnáší“ ředitel Smíchovské SPŠ, který dává záchranu. Jeden asi třicátník se při pádu snaží marně doskočit na protější mrakodrap, čímž skončí v pádu na zemi, když zařízení vytrhne z počítače. Jiný asi stokilový chlapík se zavěsí do ředitele a křečovitě mu zatíná prsty do ramen. 

Mám modřiny na rukou a také štípanec na stehně od jednoho dítěte,“ stěžuje si Radko Sáblík, „Když lidé ztrácí rovnováhu, tak se mě chytají opravdu křečovitě,“ usmívá se, spokojený se zájmem návštěvníků i s výbornou komunikací svých absolventů a studentů.  

Je to neuvěřitelné, co dokáže ta virtuální realita udělat s mozkem,“ vrtí nevěřícně hlavou čtyřicátník s vizáží vědce, „Nikdy bych nevěřil, že se tomu tak stane. Šel jsem do toho s tím, že jsem si pořád říkal, že jsem na zemi. Trochu to zpočátku pomáhalo, pak mě ale přemohla panika z výšky, mozek začal reagovat na vizuální efekt, ne na realitu,“ dodává. 


 Ondřej Hlaváč, student



Redakce

Adam Pelej

Šéfredaktor

17 článků

Lukáš Kavalír

Zástupce šéfredaktora

27 článků

Ali Amjid

Vývojář webu

1 článků

Tištěné Presloviny

Stáhnout Presloviny

Doporučené Články

MOST NA ZÁPAD CHÁTRÁ, A STÁLE NEMÁ JMÉNO

Technická správa komunikací hl. m. Prahy spravuje na 700 mostních objektů. Z nichž je, dle aktuálního hodnocení TSK, které dělí mosty do sedmi kategorií, 125 ve špatném (99 - do této kategorie se do 2. prosince řa...

Chci propojit technologii s lidským tělem

Alvaro Valvidia, student 3. ročníku oboru IT, popisuje své dětství a spolupráci s FN Motol

Do svých sedmi let jsi žil ve Španělsku a v Brazílii, od té doby jsi v České republice. Cítíš se tak trochu světoběžníkem? Pamatuješ si něco z doby před příchodem do Česka? Měl jsem to štěstí, že se mnou rodiče cestovali. Díky tomu jsem si udělal představu o různých místech a o chování různýc...

JAK SE STUDUJE NA HACKERA?

Přinášíme rozhovor se studentem kybernetické bezpečnosti Janem Vackem.

Uplatnění studentů Smíchovské střední průmyslové školy z oboru vzdělávání Kybernetická bezpečnost je sto deset procent, tvrdí s lehkou nadsázkou ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Vyzpovídali jsme tak studenta Jana Vacka.Nejprve přijmi gratulaci ke třetímu místu ve Středo...

MEDIÁLNÍ DŮM PRAHA

Jednání o další spolupráci

Prostory Staroměstské radnice na každého dýchnou svou historií. Nicméně například v Radničním klubu, sálu pro padesát osob, právě údržbář připravuje moderní techniku pro projekci i diskusi. Ta se má t&yacut...